týden hokeje

Mé statistiky jsou naprosto hrůzostrašné, směje se Michal Holánek

Rozhovor s brankářem Michalem Holánkem pro Benešovský deník.

Snažil se čarovat v brance, byl chválen, přesto ho mnohdy nechali spoluhráči na holičkách, což se odrazilo na počtu inkasovaných gólů v Krajské hokejové lize. Přesto Michal Holánek dovedl Rytíře na šesté místo, ve čtvrtfinále play off ale dostal dvakrát šest gólů od Mělníka, a tím mu sezóna i týmu skončila. „Někdy jsme měli v obranném pásmu takový chaos, že by to neudirigoval ani světový virtuos,” směje se brankář Vlašimi.

holas houle

Vlašimský brankář Michal Holánek byl v souboji s benešovským Holešem úspěšnější, když jeho únik vytěsnil betonem. V derby s Benešovem nakonec slavil výhru 3:2. Foto: Wlada Novotný

Vloni jste skončili ve čtvrtfinále play off krajské ligy s Rakovníkem, letos s Mělníkem. V obou jste chytal, porovnejte zápasy?

V loňském čtvrtfinále využily oba týmy výhody domácího prostředí a nakonec postoupil vyloženě šťastnější tým, když k rozhodnutí došlo v úplném závěru prodloužení. To Mělník nás herně převyšoval a zaslouženě postoupil dále.

S Mělníkem jste doma i na ledě soupeře inkasoval šest gólů. To je dost, že by vázla komunikace s obránci?

Do domácího utkání jsme vstoupili dobře, soupeř nás sice již v první třetině výrazně přestřílel, ale v rozhodujícím předbrankovém prostoru jsme měli hráče pokryté. Na začátku druhé třetiny ovšem přišel asi pětiminutový absolutní výpadek, kdy z naší strany chybělo úplně vše. Mělník toho dokázal bohužel dokonale využít, snadno si vytvářel vyložené šance, které proměnil. My jsme si celou dobu říkali, že je potřeba mít natěsno obsazené hráče před bránou, ale asi jsme instrukce zapomněli někde v šatně. Hra se nám v danou chvíli prostě naprosto sesypala, osobně jsem takový výpadek nikdy nezažil. Pro příště jsem už poprosil ledaře, aby na chvíli zhasli světla, a otupili tak nabuzeného soupeře, kterému v té chvíli vyšlo, na co sáhnul.

Ve venkovním utkání soupeř první dvě třetiny dominoval, prakticky nám nepůjčoval puk. Přesto jsme výsledkově drželi krok, k rozhodnutí a navýšení skóre došlo v závěru při dlouhém oslabení, při kterém jsme museli myslet i na útok.

Před prvním zápasem jste zkoušel trénovat večer jako Jarda Jágr a úspěch to nepřineslo. Co jste udělal před druhým, že to zase nevyšlo?

Můj půlnoční trénink byl vynucenou výjimkou. Již poslední kolo základní části jsem odchytal s horečkou. Taktika, že to právě během zápasu vypotím, překvapivě nevyšla, a tak jsem strávil čtyři dny v posteli. Potřeboval jsem se poté trochu rozhýbat, a jelikož byla ledová plocha v dřívějších časech obsazená, byl jsem vděčný alespoň za tuhle noční možnost. Na přípravu k odvetnému utkání nebyl čas, snažil jsem se jen co nejrychleji hodit porážku a inkasované góly za hlavu a s čistou hlavou se pokusit překvapit na ledě Mělníka. S vlastním výkonem v odvetě jsem spokojen, myslím, že jsem dal mužstvu šanci poprat se o postup, bohužel to nestačilo.

Co se dělo v kabině po zápase v Mělníku, který vám ukončil sezónu?

Samozřejmě panovalo zklamání, i přes domácí porážku jsme věřili, že postup je v našich silách. Na druhou stranu nenastala žádná pohřební atmosféra, vzhledem k průběhu sezóny byl postup do play off úspěchem, a myslím, že to tak vzala i většina mužstva.

Již chytáte ve Vlašimi dlouhou dobu, řekl jste něco Honzovi Jaegerovi, který vás svojí nedisciplinovaností v obou zápasech oslabil?

O disciplinovanosti se bavíme celou sezónu, ale mnohdy nám zbytečné fauly prohrály zápasy. Honza Jaeger nás v zápasech play off výrazně oslabil, a především ve druhém utkání nám vzal byť jen nepatrnou šanci na obrat skóre. Nejsem ovšem v týmu proto, abych někoho kritizoval, pořádek si v tomto ohledu musí udělat trenéři, případně kapitán mužstva. Možná se ale na rozlučce k dané věcí vrátím, a po třech pivech na chytrost, si danou záležitost od srdce vyříkáme. (směje se)

V základní části jste inkasovali 113 gólů, což bylo nejvíc ze všech účastníků, v play off jste dostali ze dvou utkání 12. To není pro vás ani tým dobrá vizitka…

Mé statistiky jsou naprosto hrůzostrašné, takové číslo se nikdy nemělo dostat na veřejnost. (směje se) Jako brankář samozřejmě nesu hlavní odpovědnost, jsem přesvědčen, že umím chytat daleko lépe. Letos ale nefungovala celá obranná hra a za celou sezónu jsem neměl snad ani trochu potřebného brankářského štěstíčka. O dirigování obrany jsem se snažil, často ovšem nebylo koho dirigovat a měli jsme především v obranném pásmu takový chaos, že by to neudirigoval ani světový virtuos. (povzdechne si) A když už to nešlo soupeři, často jsme mu pomohli vlastním gólem. Těch bylo rovněž nepočítaně.

Na druhou stranu vysoký počet inkasovaných branek je zkreslen několika zápasy, do kterých jsme nastupovali v sestavě (při vší úctě ke všem spoluhráčům), která opravdu nedávala naději na slušný výsledek (3:13 v Příbrami, 1:11 se Slaným). Je poté celkem jedno, jakým rozdílem takové zápasy prohrajete. Důležité je zvládnout vyrovnané zápasy, což se nám ve většině případů podařilo, a z čehož nakonec vyplynulo pěkné šesté místo.

Jak jste jako poslední instance viděl sezónu?

Sezónu bych rozdělil na dvě části. Do třináctého kola jsme lepili sestavu, chyběla nám kvantita i kvalita. Nicméně bojovali jsme a uhráli takový počet bodů, který nás udržel v kontaktu se středem tabulky. Bodů získaných v těchto zápasech si vážím nejvíce. Poté přišli do týmu noví hráči, kteří se stali opravdu výraznými posilami. Zkvalitnila se především obrana, což se logicky projevilo i na nižším počtu obdržených branek. S posíleným týmem jsme již byli konkurenceschopní v každém utkání. V neuvěřitelně vyrovnané tabulce se nám podařilo nejprve utéci hrozbě sestupu, a nakonec i postoupit do play off. Tam jsme šli se zdravým sebevědomím, zvláště při daném systému jsme Mělník považovali za hratelného soupeře. Tragickou pětiminutovkou jsme ale postup soupeři doslova darovali.

Jak hodnotíte svoje výkony?

Pro mě byla sezóna psychicky velmi náročná. Snažil jsem se zůstávat nad věcí, nicméně v i po některých výrazně prohraných zápasech, bylo těžké hledat chuť do hokeje. Nakonec jsem i díky spoluhráčům vydržel, a za to jsem rád.

Byli jste schopni již sezónu zhodnotit v restauraci nebo vás to ještě čeká?

Sejdeme se v sobotu (dnes). Jako sportovci samozřejmě všeho s mírou. (směje se). Přesto doufám, že náš pokladník zajistí pestré a bohaté občerstvení.

Koho tipujete za vítěze Krajské ligy?

Těžká otázka. Do semifinále postoupily čtyři výborné týmy, mezi nimiž není jednoznačný favorit. Kvůli bráchovi bych to přál Benešovu. Jelikož ale nevím, kolik střeleckého prachu si ještě uschoval Michal Holeš, tak na vítěze tipuji Slaný.

Nemáte chuť si ještě zachytat v lepším týmu než je Vlašim?

Chytat můžete pouze tam, kde je o Vás zájem. Se 113 obdrženými góly bych potřeboval opravdu vynikajícího agenta, aby mě někam udal. (směje se) Upřímně mě láká nějaká nižší zahraniční soutěž, kdyby se naskytla příležitost, tak bych pravděpodobně neváhal. Jinak hraji hokej pro zábavu, a k tomu je Krajská liga ideální. Teď ale nevím, zda a kde případně nastoupím v příští sezóně.

Skončila vám sezóna, čemu se teď budete věnovat?

Mně sezóna sice skončila, ale na zimák ještě budu několik týdnů chodit kvůli malým brankářům, které trénuji. Aktuálně připravuji brankářský kemp, na který se velmi těším. A jelikož bez sportu nemohu být, budu se věnovat jiným sportovním aktivitám. Uvolněný čas využiji také na studium anglického jazyka, které jsem již dlouho odkládal.

Máte ještě něco na srdci?

Ano. Rád bych za všechny hráče HC Rytíři Vlašim poděkoval divákům za podporu v sezóně. Návštěvnost na domácích utkáních nám může většina týmů krajské ligy jen závidět, čehož si nesmírně vážíme. Děkujeme!

Autor: Pavel Šimáček

Zdroj: benesovsky.denik.cz